Tokajský historický vinařský region a Zemplín
Samozřejmě Vám nechci jen nabízet lahodné produkty zdejších skutečných malo-producentů-malo-pěstitelů, ale jak jsem již avizoval, také bych Vás rád seznamoval s celým Tokajským vinařským a Zemplínským regionem, tedy s jeho historicky zajímavými místy, historicky i aktuálně zajímavými lidmi, gastronomickými zákoutími, ale třeba i s výhledem na vaši budoucí návštěvu, s nabídkou zajímavých domácích tokajských penzionů, hotýlků, které se všechny nacházejí v srdci tohoto vinařského (ale nejen vinařského) regionu, a které svou pohostinností a špičkovou úrovní služeb často překvapeným návštěvníkům doslova vyrážejí dech.
Trošku zeširoka o Tokajské oblasti...
Nicméně nejdříve trochu zeširoka o Tokajské oblasti jako celku. Tokajský vinařský region (Tokaji borvidék) anebo přesnější pojmenování podle jeho polohy pod 3 kopci, pod kterými se rozkládá: Tokaji hegyaljai borvidék (kopec při obci Abaújszántó, kopec Sátor-hegy ve městě Sátoraljaújhely a dále kopec, který se tyčí nad srdcem samotné oblasti u městečka Tokaj, tzv. Kopasz-hegy, tedy Plešivec). Zdejší vinařská oblast je vůbec historicky prvním vinařským regionem, který na území Uher (královských Uher) v roce 1737 vzniká, samozřejmě doklady o pěstování vína ve zdejší oblasti jsou však mnohem, mnohem staršího data. Nicméně pojďme trochu do zeměpisu. Tokajská oblast (tedy nikoliv jen její centrum, tedy město Tokaj) se nachází v severovýchodním Maďarsku, na jihovýchodním úpatí tzv. Zemplínského pohoří (Zemplínských vrchů). Jedná se o pás území cca 87 km dlouhý a 3-4 km široký, který má zhruba rozlohu 5.500 hektarů a v rámci jehož hranic se nachází 28 osídlení (městeček a vesnic), která jsou považována za osídlení, která mohou právem používat označení tokajská, a tedy jen v katastrech těchto osídlení také naleznete původní tokajské vinice a sklepy.
Vulkanické podloží s vysokou půdní kyselostí...
Vulkanické podloží této oblasti (často s vysokou půdní kyselostí), je velmi bohaté na minerální látky, což je klíčovou podmínkou pěstování zdejších tradičních vinných odrůd. V některých částech tokajské oblasti podíl minerálních látek není tak vysoký, a tedy v těchto oblastech se potom produkují jemnější (lehčí) typy tokajských vín s menším obsahem kyselinek (zejména v oblasti města Tokaj, v oblasti vrchu Kopasz-hegy). Klíčovým znakem tokajských vín, tedy zejména těch desertních (aszú) je však plíseň, která tokajská vína kultivuje a je známá pod označením Botrytis cinerea penészgomba, díky které vlastně samotné aszú může být vyrobeno (pokrývá hroznové střapce, ale i sudy, respektive stropy a stěny sklepů. Dále ke klíčovým podmínkám výroby tohoto typu vína patří odpovídající celoroční vlhkost / mikroklima (tedy vhodná kombinace tepla a vlhka, která je, mimochodem zajišťovaná vlivem zde protékajících řek Bodrogu a Tiszy) a třetí klíčovou podmínkou výroby aszú je celková vyzrálost a celistvost bobulí hroznů. Mezi klasické tokajské vinné odrůdy patří: furmint, lipovina, muškát, zéta, kövérszőlő a kabar. Ale dnes se tu zejména pěstuje a vyrábí furmint, cca v rozsahu 60-65% procent zdejší produkce.
Pěstování vína zde mělo pravděpodobně svou tradici v době před a poté i během tzv. usídlování staro-maďarských kmenů (honfoglalás). v 8.- 10. st. n.l. Nicméně hlavní rozvoj oblasti z hlediska cíleného pěstování vinné révy spadá do období poloviny 13. století, kdy se zde začali usazovat italští vinařští mistři, pozvaní uherským panovníkem Bélou IV. (do oblasti dnešních tokajských osídlení: Olaszliszka, Bodrogolaszi, Sárospatak), kteří sebou přinesli i některé druhy vinné révy, například i dnes nejrozšířenější furmint.
Zajímavé linky přibližující Tokajský historický vinařský region
Zajímavé linky přibližující Tokajský historický vinný region - Tokaji történelmi borvidék zapsaný od roku 2002 mezi památkami UNESCO
