Jako člověk, který se stal postupem doby profesionálním hungarologem (řekněme si to hezky česky a srozumitelně - člověkem, co tak trochu více, než průměrný Čech rozumí Maďarům a Maďarsku, člověk, který se naučil jejich krásný jazyk, a tedy vlastně člověk, který se ze všech sil snaží přijít na to, jací Maďaři vlastně jsou, co je pro ně typické, tradiční, zkrátka, v čem se liší, nebo naopak podobají. A tyto znalosti, zkušenosti a kontakty se následně snažím zprostředkovat v českém prostředí pro jejich praktické (obchodní využití), nebo pro potřeby výuky. 

Při této několikaleté cestě poznávání jsem se samozřejmě také musel (no, spíše jsem chtěl) seznámit s oblastí, která Maďarsko proslavila stejně jako klobása, kaštanové pyré, marcipán (a mnoho dalšího) - prostě s mokem maďarských králů - Tokajským vínem. A je třeba říci, že jsem se neseznámil jen zbězně teoreticky a s pohárem v ruce, ale i prakticky s postřikovačem, rotovátorem, nůžkami a dalšími nástroji v ruce, a to je velký rozdíl! Když si uvědomíte, jaká těžká práce je spojená s pěstováním a následnou produkcí vína, ale to už dnes pochopí jen ten, kdo vlastní a obdélává svépomocně vlastní vinici.

Jenže hned je třeba laskavé čtenáře vyvést z tradovaného omylu, že Tokaj je jen maďarský. NENÍ! Ona totiž tokajská oblast vybíhá i na území dnešního Slovenska a proto je korektní hovořit o Tokajském víně maďarském, ale i slovenském!

Na obou stranách Tokaje je nespočetné množství sklípků a sklepů místních vinařů, kteří Vás rádi uvítají při ochutnávkách svého vína.