Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

    

 

 


Pejša Robert hirdetései az Apróhirdetésingyen.hu-n.

Novinky

arr3Recept : Losos na malinovém, balsamikovém, tokajském octu, s malinovým salátemFilety z lososa si osmahneme na olivovém oleji, poté je vyndáme a uložíme do hluboké mísy. V... arr3Nabízím ke koupi tokajský, suchý furmint, roč. 2016  Nabízím k zakoupení můj tokajský, suchý furmint, ročník 2016. Dneska jsem ho natáhl ve sklepě ze...

Doporučuji

Anketa

Jak se Vám líbí web?

Web se mi líbí 56% Celkem dobrý 14% Dobrý 15% Nelíbí 14%

Kontakt

Robert Pejša
Masarykova 886
252 63 Roztoky u Prahy
tel: +420 723 353 230
napište nám
FB: Robert Pejša
Skype: matyascorvinus

Maďarsko – volby 2010 a pár postřehů na sklonku předvolební kampaně I.

V pátek 9. dubna 2010 ve čtyři odpoledne vstoupilo v platnost předvolební moratorium. V neděli pak ráno do kostela a po mši svaté k urnám - Itt az idő. I to je tradiční předvolební obrázek Maďarska. Ale politici všech stran se do posledního dne předvolebního kolotoče činili. Od brzkých ranních hodin až do posledních minut. Viktor Orbán, „zatím“ jen předseda opozičního FIDESZU, ale nejpravděpodobnější budoucí maďarský premiér, již ráno promlouval z hlavní ranní relace maďarské státní televize (A reggel) a zopakoval již stokrát zopakované, co by se mohlo stát i hlavním marketingovým heslem: „mysli FIDESZ“, což v překladu, pro méně chápavé, znamená, jen my jsme schopni vyvést Maďarsko z krize. Jen velká škoda, že plán je to asi tak dobrý, že ani těsně před prvním kolem voleb Orbán neprozradil trochu více z kuchyně „mladých“ maďarských demokratů. Určitě by to mohlo ještě inspirovat i naše české politické figury, předhánějící se zaručenými recepty na to, jak z krize, ale i „zasvěcenými“ znalostmi maďarského hospodářského vývoje… Orbán nicméně nepřekvapil, zopakoval pár krásných frází o potřebě stabilizace veřejných financí a o boji proti nezaměstnanosti a vymezení se proti levici, stejně jako radikální pravici (Jobbik). Jaká to podobnost s předvolební rétorikou českých politických řemeslníků – už chápu, že to dělají hlavně proto, aby jim ty skvělé myšlenky nikdo neukradl, ale tak trochu zapomínají na těch pár,co  ještě myslí, ale o ty jim přece nejde. Už začínám chápat slova jednoho svého slovenského kolegy vědce, politika i pragmatika, jinak takového dnešního slovenského Juraje Palárika, co staví most přes minulost (slovensko-maďarskou), který stále dokolečka opakuje, že programy politických stran stejně nikdo nečte. Asi má pravdu, ale i tak si stále říkám, že politika by se neměla stát pouhou okamžitou kuchyňskou inspirací, ale promyšlenou a koncepční prácí. Asi se pletu, ale asi i proto to s tou naší politikou, stejně v Maďarsku, jako i v Česku i na Slovensku tak špatně vypadá. Nikomu vlastně nevadí, že když někdo říká, tohle je špatně, tak ani nenaznačí (když už to přímo neřekne), jak to dělat lépe, snad i dobře a hlavně, jaká posloupnost kroků k tomuto obratu vede. Tato politická prostota-prázdnota je stejná v Maďarsku, v Česku i na Slovensku. Ale zpátky do Maďarska. V pátek se nečinil jen vůdce opozice, ale i volební lídr Attila Mesterházy (nikoliv předseda strany) dosud vládnoucích socialistů. Ti se budou po osmi „vcelku“ neúspěšných letech na čele vlády (2002-2010) poroučet do opozice. Je to zajímavá parta, tihle socialisté. V businessu se jim po změně režimu (1989-1990) dařilo výborně (domácí i zahraniční kontakty a finanční kapitál nebyl problém), jen v té politice to už bylo slabší. V rámci posledních dvou volebních období vystřídali 3 ministerské předsedy (Medgyessy, Gyurcsány, Bajnai – nominant socialistů), 3x změnili předsedu strany (I. Hiller, F. Gyurcsány, I. Lendvaiová), ale stejně jim to moc nepomohlo a podle všech možných průzkumů veřejného mínění to hlavně odskákala maďarská společnost. Posledním záchranným pokusem o změnu byla volba zvláštního volebního lídra (premiérského kandidáta), který měl zvrátit strmě padající preference strany před volbami 2010. Lídrem se stal Attila Mesterházy, ale tou šancí na změnu vlastně ani nikdy nebyl - jednak není, i přes svůj mladý věk, žádnou novou politickou tváří – spíš takovou politickou ojetinou s novou karosérií, s neúspěchy socialistických vlád ho pojí vedení poslanecké frakce v parlamentu, a tedy i podíl na politice slibů a příslibů reforem, ze kterých po osmi letech vlády socialistů zůstaly akorát tak stohy papírů na ministerstvech... (RP)